PETROVICKÁ STEZKA

Rybníky mají v krajině svůj nezastupitelný význam. Většina rybníků v okolí pochází ze 16. století, kdy zde působil Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, známý český rybníkář. Rybníky označujeme nádrže s umělou hrází zadržující vodu, odváděnou umělými odtoky. Umělé nádrže na větších tocích pak nazýváme přehradní jezera, která nejsou na rozdíl od rybníků vypouštěna.

Podle způsobu napájení vodou dělíme rybníky na nebeské, průtočné a rybníky s regulovaným napájením z obtokové vodoteče, jako je tomu i u Obděnického rybníka. Podle zůsobu rybářského využití rozlišujeme produkční rybníky, do kterých zahrnujeme hlavní kaprové rybníky, kde je vyráběna tržní ryba a výtažníky (plůdkové a násadové). Pro chov generačních ryb slouží matečné rybníky, pro výtěr ryb třecí rybníčky. Manipulační rybníky jsou určeny pro časově krátké přechovávání určité kategorie ryb, komorové rybníky pro rybí obsádky přes zimu.

Speciální nádrže pro shromažďování tržních ryb jsou sádky. Své specifické určení mají též karanténní rybníky. Každý rybník má vypouštěcí zařízení a bezpečnostní přeliv. V minulosti se vypouštěcímu zařízení říkalo čap. Současný moderní způsob vypouštění rybníků se provádí betonovými výpustěmi zvanými požeráky, na malých rybníčcích přežívají dosud v dřevěném provedení.

Nejbližší podmáčené okolí rybníků zarůstá zpravidla vysokými druhy ostřic. Dříve se tyto louky užívaly jako stelivové. Často se na nich vyskytovaly některé dnes chráněné a ohrožené druhy vlhkomilných rostlin - např. rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a některé druhy vstavačů. Na tyto nejvlhčí části navazují vlhkomilné typy travinných porostů závislé na zásobování spodní i srážkovou vodou. Ty byly, jak je tomu i zde, nejčastěji meliorovány a případně rozorávány. Jedním z typických druhů pro tato Jedním z typických druhů pro tato stanoviště je medyněk vlnatý. Vlivem značné kyselosti vody je v tomto rybníku převážně chudá vegetace s nápadnými porosty rdesna obojživelného.