"Krušina olšová"
Rozptýlená zeleň, či zeleň rostoucí mimo les jsou názvy, pod kterými se skrývají o samotě rostoucí stromy, meze porostlé keři, remízky a hájky,
věkovité stromy na hrázích rybníků, porosty olší a vrb roubící vodní toky, aleje kolem cest a silnic, které zpestřují jednotvárnou souvislost polí.
To vše patří k typickým a neodmyslitelným prvkům naší krajiny, prvkům, které pomáhají vytvářet její malebnost.
"Brslen evropský"
|
Význam zeleně ovšem nespočívá jen v její estetické funkci.
Zeleň příznivě ovlivňuje mikroklima svého okolí - výpary obohacuje ovzduší o vodní páry, zmírňuje extrémní teploty, snižuje rychlost větru, vysušování půdy a
zvvyšuje zasakování srážkové vody.
"Dub letní"
Svými korunami dřeviny zachycují prachové částice a aerosoly, brání šíření hluku, vylučují do ovzduší léčivé fytoncidy. Zeleň zvyšuje obytnost krajiny
poskytováním stínu, má uklidňující a osvěžující vliv na psychiku člověka. Plochy této zeleně často bývají jediným útočištěm celé řady rostlinných a živočišných druhů a jsou místa, která umožňují zpětné rozšíření druhů potlačených civilizací.
|
"Jasan ztepilý"
Podporují biologický boj proti škůdcům zemědělských plodin,
podstatně ovlivňují prostředí městských a venkovských sídel. Porosty zeleně zpevňují břehy a zabraňují jejich podemílání a erozi. Typickým příkladem břehového porostu je na tomto místě olše lepkavá.
"Topol bílý"
"Olše lepkavá"
|