PETROVICKÁ STEZKA

Ves Petrovice byla založena před rokem 1219 pánem Petrem a Obidenem z Petrovic. V dalších letech se v Petrovicích vystřídalo několik světských a církevních majitelů. Roku 1601 skoupil velkou část panství Jakub Krčín z Jelčan, rožmberský regent, v jehož rodě zůstalo do roku 1628. Později patřily Petrovice jezuitům pražské novoměstské koleje, kteří zde postavili malou a velkou rezidenci a drželi zde statek až do zrušení řádu roku 1773. Poté náležely Petrovice c.k. studijnímu fondu a od r. 1806 různým rodinám. Roku 1898 byly Petrovice císařským rozhodnutím povýšeny na městys. Toto rozhodnutí bylo stvrzeno r. 1902 privilegiem Františka Josefa I., který zároveň městysu udělil i znak.

Dispozice petrovického náměstí pochází z 18. století. V důsledku novodobých stavebních úprav většina domů ztratila svůj původní ráz. Mezi městskými domy vyniká bývalý pekařův dům čp. 12 s emblémy řemesla v nadpraží vjezdu a roubené stavení čp. 2 pod kostelem s dřevěným štítem, pavláčkou a zachovanou černou kuchyní.

Náměstí dominuje stavba kostela sv. Petra a Pavla, malá rezidence a bývalý zámek v parku. Malá letní rezidence je kuriózní patrovou budovou, jíž značně převyšuje barokní věž s bání a hodinami.

Zámek - dnes sídlo OÚ - je patrovou budovou v místě bývalé středověké tvrze, která byla upravena v 17. století na větší jezuitskou rezidenci. V 19. století byla novogoticky rozšířena o nárožní věžice s cimbuřím. Zámeček obklopuje anglický park, ne zcela prvořadý, ale hodnotný svým urbanistickým začleněnním do obce. Z dalších pozoruhodných památek náměstí je sloup se sochou sv. Václava a kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Uprostřed náměstí byl postaven památník obětem obou světových válek. Petrovicko lákalo mnohé výtvarníky svými četnými remízky i lidovou architekturou (K. Štika a další).