Mlýny na Petrovicku

Vodní mlýny používaly ke svému pohonu přírodní energii - proud vody. Nebyly závislé na elektrickém proudu, ropných produktech či uhlí. Často u nich byly zřízeny pily, čímž se jejich využití zvyšovalo. S příchodem velkovýroby však postupně zanikaly. V dnešní době svému účelu (na Petrovicku) již neslouží žádný z nich. A tak se z našeho kraje postupně vytratilo mlynářské řemeslo.

Mikyškův mlýn

Je prvním mlýnem na potoce Brzina. Leží asi 0,5 km jihovýchodně od Petrovic. Dříve tu stál malý dřevěný mlýnec, kterému se říkalo Hadáčkův mlýn. Mlynář František Pich tento mlýnec na přelomu 19. a 20. století přestavěl na mlýn. Ve mlýně byl český kámen na mouku a šrot a čtyři stoupy na dělání krup z ječmene. Tlačil se jimi také lněný a řepkový olej. Později byly stoupy odstraněny. roku 1906 převzal mlýn František Jankovský, který mlýn přestavěl. K českému kamenu postavil válcovou stolici s příslušenstvím. Roku 1917 pořídil naftový motor a ještě jednu stolici. U mlýnu jsou tři rybníky, zachovalo se u něj i mlýnské kolo. V současné době je ve vlastnictví rodiny Mikyškovy.

Petrovický mlýn

Leží mezi Petrovicemi a Skoupým. Roku 1751 prodala jezuitská vrchnost tento mlýn Františku Dlouhému.U mlýnu byla jednorámová pila. Dosud se zachovala turbína. Náhon k mlýnu je asi 300m dlouhý, ale nyní je již neudržovaný a vyschlý. Současným majeitelem je rodina Doubravů.

Foudův mlýn

Dříve se mu říkalo mlýn "Na Kulišovně". Byl to nepatrný mlýnec, který nově upravil Vincent Foud. Mlýn měl i jednorámovou pilu. V současné době slouží mlýn k rekreačním účelům rodině Semlerů z Prahy.

Poslušného mlýn

Dříve se mu říkalo "Melena", podle Václava Meleny, ve starých spisech uváděný již od roku 1581. Po smrti pana Poslušného v roce 1996 zůstal mlýn neobydlen.

U Petříčků

V roce 1941 byl celkově opraven a přestavěn. Nyní slouží k chovu koní rodině Kolingrů z Kuní - Pohodnice. Je ve vlastnictví pana Dalibora Votavi z Nadějkova.

Peštův mlýn

Dříve to byl Radášův mlýn. Je to mlýn prastarého původu, od 14. století patříval ke kamýckému panství a s ním ke hradu Karlštejnu. V druhé polovině 18. století zde byla zřízena mlynářem Talaváňou pila. Nyní mlýn slouží k rekreačním účelům paní Peštové ze Sedlčan.

Červený mlýn

Patří k nejstarším a největším v okolí. Název je odvozen od zdejší krajiny bohaté na zlato. tehdy bývala v původním mlýnu drcena červená zlatonosná rude z vrchu Roudnice. Červený mlýn býval mlýnem "panským". Patřil k nedaleké tvrzi v Krašovicích. V roce 1544 jej zmiňuje ve svém dědictví rytíř Jiřík z Krašovic. je to poslední mlýn na brzině. Nyní je v majetku pana Stanislva Černého z Petrovic.

Příválek

První mlýn na Heřmanu. Nachází se v Zahrádce a patřil Františkovi Zrálíkovi. Jméno "Příválek" je odvozeno od slova příval - náhlá voda po velkém dešti. Nyní se tento mlýn nazývá po současném majiteli - podnikateli z Poděbrad - Maštalířův mlýn a slouží k rekreačním účelům.

Plicov

Leží mezi Zahrádkou a Radešínem. U mlýnu bývaly sádky, v nichž mlynář choval ryby pro vrchnost. Mlýn byl částí Langova velkostatku v Mladotově Zahrádce.

U Michala

Najdeme jej mezi Radešínem a Kuním. Dříve (od roku 1711) se nazýval "Kalivodův mlýn", po majiteli Jiřím Kalivodovi. Je to prastarý mlýn, zmiňovaný již v roce 1557. Nyní je ve vlastnictví rodiny Michalovy a slouží jako obytný dům.

Míkův mlýn

Leží u osady rybníček a je připomínám již v roce 1646, kdy zde jako mlynář působil Petr Míka. Od té doby je mlýn stále v držení tohoto rodu. Mlýn míval tři kola na svrchní vodu o průměru 5m. Dvě kola sloužila k pohonu českých složení a jedno kolo pohánělo stoupy. V roce 1932 byla na místo mlýnského kola zabudována Francisova turbína, která poháněla již moderní výkonější válcové stroje a sloužila i k výrobě elektrického proudu. Je to poslední mlýn na potoce Heřmanu. Za tímto mlýnem se vlévá Heřman do Brziny.

Jedličkův mlýn

Míval český kámen a dvě stoupy. při mlýně bylo hospodářství s 5 ha pozemků. Protože mlýn leží téměř na počátku slabého potoka, je zde málo vody na pohon mlýnu. Nad mlýnem byla vybudována zádržná nádrž, mlýn byl předělán na pohon turbínou, která se i přes havarijní stav mlýna zachovala doposud. Mlýn je v současnosti neobydlen a je stále ve vlastnictví paní Jedličkové.

U Bardů

Druhým mlýnem na Varovském potoce je mlýn "Na brodě", dříve nazývaný "U Bardů". Je to staročeský mlýn o jednom složení. Pro nedostatek vody mlel jen zřídka. Při mlýně bylo hospodářství o rozloze 55 ha. V současnosti je majetkem rodiny Mikotových, která zde žije.

Oběnský mlýn

Míval francouzský a český kámen. Pohon byl na svrchní vodu ze sousedního rybníka a také benzinovým motorem. Býval mlýnem panským (chlumeckým). Již roku 1669 a 1676 je připomínán mlynářem Mikolášem Slavíčkem. U mlýnu bylo hospodářství s 8 ha. V současnosti je obydlen rodinou Kučerových.

Hradilův mlýn

Je posledním mlýnem na Varovském potoce. Nachází se přímo va Vilasově Lhotě. Také u tohoto mlýna bývalo menší hospodářství. V současnosti je obydlen rodinou Josefa Hradila.